CO BY MĚL KAŽDÝ VĚDĚT O PLATEBNÍCH KARTÁCH
Platební karty jsou jednoduché nástroje, které napomáhají platebnímu styku v případě, že u sebe nemáme dostatečnou finanční hotovost. Že už se dnes platí převážně prostřednictvím platebních karet, je většinový fenomén. Co by měl však každý vědět o platebních kartách, než si je pořídí?
K čemu nám jednotlivé platební karty slouží, k čemu nás opravňují, k čemu nás zavazují, kde nám škodí nebo jsou pro nás přímo rizikem.
Ač se jedná vždy jen o kus plastu – čipová karta, kterou karta obsahuje, v sobě nese informace, které jsou zaneseny i v účetních systémech bank či jiných institucí, které kartu vydaly, a na základě sjednaných smluvních podmínek, které jsme uzavřeli, nás opravňuje využívat v určitém rozsahu bankovních/finančních služeb, ale i zavazuje za tyto služby řádně zaplatit.
Jaké typy platebních karet máme:
Debetní karty
-
jsou karty, s jejichž pomocí může držitel čerpat pouze finanční prostředky, které jsou skutečně na jeho účtě. Tzn. člověk utrácí jen to, co skutečně má. Pokud na účtu finanční prostředky nejsou, nelze s takovou kartou v obchodě či jinde platit, protože platební terminál kartu odmítne s tím, že nemá finanční krytí.
DOPORUČENÍ:
Je výborná karta pro ochranu před zadlužováním. Karta ctí motto: Na co nemám, to si prostě nekupuji. (Osobní poznámka: jsou moje oblíbené.)
- Pokud byste však měli potřebu jít do takzvaného mínusu a od banky si chtěli půjčit prostředky, které vám na účtu chybí, banka vám ráda za vysoký úrok nabídne k debetní kartě takzvaný kontokorentní úvěr (tedy půjčku), při kterém můžete i s debetní kartou platit do mínusu až do výše limitu úvěru.
Osobní rada!
Vůbec nedoporučuji si k debetní kartě sjednávat kontokorentní úvěr, neboť cena půjčených peněz je příliš vysoká a vy se vydáváte na cestu dluhů, z kterých je velmi těžké se vrátit ve finančním zdraví zpět.
Kreditní karty
-
umožňují držiteli karty čerpání úvěru, který mu banka poskytla, a jehož splácení bývá prováděno zpravidla jednou měsíčně v rámci předem sjednaného časového období. Kreditní karta nabízí nejen možnost placení, ale i půjčování peněž, když vám chybí. Bývá přirovnávána ke spotřebitelských úvěrům či kontokorentním úvěrům u běžných účtů. V praxi to znamená, že mohu mít na účtu nula Kč, ale přesto mohu v obchodě platit. Proč? Protože mám u banky dopředu otevřený úvěrový rámec (tedy půjčku), kterou využívám pro běžné placení. Často se v bankách sjednává i takzvané bezúročné období, které pokud dodržím např. 30-45 dnů, mi banka neúčtuje úrok.
Osobní doporučení:
Nenechte se zlákat vidinou bezúročného období, pokud neumíte svůj život financovat z vlastních peněz, garantuji vám, že nebudete umět včas uhradit ani částku půjčky, kterou jste v rámci svého každodenního života vyčerpali. Uvíznout v pasti kreditních karet je velmi jednoduché, stačí malá prodleva s platbou úhrady půjčených peněz a k úroku se začne počítat i nová položka – úrok z prodlení. Vždy platí: "Kdo neumí spořit, nebude umět ani splácet." Pokud neumím dát bokem 100, nebudu umět splatit 120 (20 je cena půjčených peněz).
Charge karty
-
fungují podobně jako kreditní karty s tím rozdílem, že banka klientovi na konci měsíce sestaví vyúčtování všech transakcí kartou. Celkový dluh pak musí být jednorázově splacen v dohodnutém termínu, zpravidla do konce následujícího měsíce.
Nákupní úvěrové karty
-
jsou vlastně kreditní karty vydávané nebankovními institucemi. Od svých bankovních sester se liší hlavně v ceně karty, výši úročení a omezené použitelnosti.
Předplatní karty
-
jsou platební karty, které obsahují omezenou finanční hotovost a postupným čerpáním dochází ke snížení částky. V mnoha případech již lze částku opět obnovit. Tento typ karet bývá většinou využíván jako zákaznické věrnostní karty např. ve formě telefonních karet, k nákupu pohonných hmot atd. Jsou vybaveny čipovou technologii. Pokud dojde ke zcizení a následnému zneužití platební karty je nutné, aby držitel provedl okamžitou blokaci platební karty, tzn. zamezil dalšímu používání karty.