CO JE TO KAMPELIČKA?

Kampelička se lidově říkalo záložnám, které mají oficiální označení družstevní záložny nebo spořitelní družstva. Název kampelička vznikl podle Františka Kampelíka, který je zpopularizoval v polovině 19. století. Největšího rozmachu dosáhly přibližně o sto let později. Nám jsou často známy spíše z médií, kde byly v posledních letech zveřejněny krachy několika subjektů kampeliček a s nimi zprávy o ztrátách veškerých úspor běžných klientů.

• Družstevní záložny prošly během posledních dvou desetiletí bouřlivým vývojem, který se negativně podepsal na důvěře české veřejnosti v tyto instituce. V polovině 90. let vznikaly takřka na každém rohu, prvotní nadšení ale brzy vystřídala vlna krachů, kterou na vlastní kůži pocítily desetitisíce důvěřivých klientů. Úpadek záložen měla na svědomí především nedokonalá legislativa a děravé zákony, které přinesly problémy do celého finančního sektoru. K otevření družstevní záložny stačilo složit půl milionu korun bez prokázání jakékoliv odborné způsobilosti. Toho využila řada lidí, kteří se chtěli obohatit na úkor drobných střadatelů. V likvidaci nebo konkurzu se tak nakonec ocitly téměř dvě třetiny ze 127 existujících záložen. Za první republiky přitom podobné instituce fungovaly spolehlivě a na českém finančním trhu měly své místo. Vznikat začaly už v 70. letech 19. století, jejich největší rozmach ale přišel až po roce 1900, kdy se také poprvé objevil název kampelička na počest českého buditele Františka Cyrila Kampelíka. Ten se sice samotného zakládání družstevních záložen nedožil, ikdyž se už od roku 1856 zabýval myšlenkou jejich vzniku.

Kdo byl František Kampelík?

František Cyril Kampelík (1805-1872)

• Narodil se 28. června 1805 v Syřenově u Jičína. Vystudoval lékařství ve Vídni a od roku 1846 působil v Praze. Proslul jako upřímný, horlivý i trochu svérázný vlastenec. Aktivně se zapojil do revoluce roku 1848, po porážce Pražského povstání proto musel na čas do emigrace a dalších 12 let byl neustále pod dozorem. Roku 1860 se trvale usadil v Kuklenách na Královéhradecku, kde se začal intenzivně zabývat řešením hospodářských problémů.

• V Kuklenách se uplatnil v Hospodářské jednotě pro Královéhradecký kraj, a od roku 1862 byl dokonce jejím jednatelem. Navíc se zasloužil o založení první české rolnické školy ve Stěžerech, kde poté také vyučoval. Především se ale začal zabývat hospodářsko-osvětovou činností. Už roku 1856 napsal práci o budování venkovských družstevních záložen a roku 1861 ji vydal pod názvem „Spořitelny po farských kollaturách orbě, řemeslu ze svízelů pomohou“. Je paradoxní, že právě toto, podle odborníků nepříliš zdařilé dílo, se stalo základem pozdějšího Kampelíkova věhlasu. Práce nevynikala systematičností, byla v ní spousta nejasností a často i rozporů. Autor v ní ale přesně vystihl palčivý problém tehdejšího venkova, kterým byla neexistence finančních ústavů na podporu zemědělství.

• Rakouské hospodářství v té době zažívalo vážnou krizi, kdy výrazně oslabily veškeré peněžní toky. Kampelík proto apeloval na drobné střádaly, aby pomohli finančnictví znovu rozjet. Byl přesvědčen, že řešením může být zakládání lidových spořitelen. Úspory jednotlivých rolníků a řemeslníků by dohromady daly dostatečnou částku na oživení řady regionů a odpadla by také závislost na velkých bankách. „Žádný národ s chudobou zápasící bez kapitálu nic valného nepořídí, ani svoje práva neuhájí,“ burcoval.

• Práce se ale přes veškerou snahu nesetkala s velkým ohlasem a Kampelíkovy myšlenky nenašly na venkově porozumění. Sedláci i drobní řemeslníci se raději drželi svých úspor a do riskantního podniku se pouštět nechtěli. Teprve po Kampelíkově smrti roku 1872 začaly po celé Evropě vznikat venkovské družstevní záložny, podle německého národohospodáře Freidricha Wilhelma Raiffeisena zvané „raiffeisenky“. Na přelomu 80. a 90. let 19. století se dostaly i do Čech, kde fungovaly zpočátku hlavně v pohraničí. Jednalo se většinou o drobné úvěrní spolky, založené na svépomoci a vzájemném ručení. Celoevropský úspěch těchto družstev dával tušit, že je to jedna z možností, jak řešit úvěrové problémy drobných zemědělských hospodářství. Bylo stále jasnější, že prosazení a rozšíření těchto ústavů by mohlo výrazně pomoci také českému venkovu, strádajícímu nedostatkem úvěrových možností. Věc ale měla jeden háček. Celou ideu bylo třeba prosadit na českém venkově, tedy v prostředí známém svým konzervativním postojem a přirozenou nedůvěrou ke všem novotám a všemu cizímu. V národnostně českém prostředí tedy raiffeisenky zpočátku nevyvolávaly žádné nadšení. Na mnoha místech převážilo nacionální hledisko a německé záložny byly přímo odmítány.

• Právě tehdy přišel vhod svérázný český vlastenec a obrozenec František Cyril Kampelík. Z archivu byl vytažen jeho spisek o peněžnictví, který měl Čechy přesvědčit, že myšlenka lidového spoření vznikla už dávno před Raiffeisenem. Všem družstevním záložnám se navíc začalo říkat kampeličky, což výrazně pomohlo k jejich rozšíření.

Jak fungují Kampeličky?

Kampelička nebo-li družstevní záložna/spořitelní družstvo - je družstvo, jež poskytuje různé finanční služby, podobně jako banka. Je tedy možné u něj vést účet, žádat úvěr, nebo inkasovat úroky z uložených peněz dle uzavřené smlouvy. Zásadním rozdílem oproti bankám je skutečnost, že služeb záložny mohou využívat pouze členové družstva. Členství je podmíněno vyplněním přihlášky, zaplacením určitého poplatku a uzavřením smlouvy o vedení účtu.

• Kampeličky svou činnost provozují v souladu se zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrových družstvem, ve znění pozdějším předpisů. V roce 2014 proběhl návrh legislativních změn, právě z důvodu krachů kampeliček a ztrát úspor běžných klientů, kde cílem navrhovaných změn je především stabilizace sektoru kampeliček, přiblížení jeho fungování mezinárodním standardům a eliminace rizik tohoto sektoru pro Fond pojištění vkladů. Od roku 2018 by měla být zavedena hranice určující limit velikosti družstevní záložny. V současné době se mluví o bilanční sumě ve výši pět miliard korun. Pokud by kampelička překonala tuto hranici, byla by nucena se transformovat na banku, nebo pokračovat ve své činnosti bez možnosti dalšího růstu.

A jak poznáte Kampeličku od banky?

V názvu kampeliček bývá uvedeno „družstevní záložna“ nebo „spořitelní družstvo“, zatímco banka má v názvu slova „banka“.