Co je to švarcsystém?

Švarc systém nebo také švarcsystém je systém ekonomické činnosti, při které osoby vykonávající pro podnikatele běžné činnosti v závislém vztahu, nejsou však jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé (neboli osoby samostatně výdělečně činné, zpravidla živnostníci).

• Systém se označuje podle podnikatele Miroslava Švarce, který s tímto způsobem podnikání v roce 1990 začal. Počátkem 90. let patřil tento způsob k velmi rozšířeným a nebyl v rozporu se zákony.

• Od roku 1994 v Česku zákon o zaměstnanosti v § 13 stanovil, že právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, což bylo někdy vykládáno jako přímý zákaz švarc systému.

Nový zákoník práce z roku 2006 stanoví v § 74 odst. 1, že „zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru“.

• Novela zákoníku práce od 1. 1. 2012 vložila do § 3 ustanovení, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy, přičemž základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Toto ustanovení je opět někdy vykládáno jako zákaz švarc systému.

Podle Státního úřadu inspekce práce se o tzv. "švarcsystém" (tedy protiprávní zastírání faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou) jedná tehdy, pokud jsou splněny všechny následující rysy závislé práce vyplývající z §2 zákoníku práce:

• dodavatelem práce je fyzická osoba, která ji vykonává osobně,
• panuje vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,

přičemž práce je vykonávána:

• jménem zaměstnavatele,
• podle pokynů zaměstnavatele,
• za mzdu, plat nebo odměnu za práci,
• na náklady a odpovědnost zaměstnavatele,
• v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Pokud jsou všechny tyto charakteristiky práce naplněny, jedná se o práci závislou a musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu, tedy na pracovní smlouvu nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Naopak, pokud alespoň jedna z těchto podmínek naplněna není, o švarcsystém se podle Státního úřadu inspekce práce nejedná.

Švarcsystém je výhodný pro podnikatele i zaměstnance, nikoliv však pro stát

• I přes zákaz se však švarcsystém rychle rozšířil. Na švarcsystém lze narazit všude, zejména ve stavebnictví, službách (např. kadeřnice, kosmetika, pohostinství a další), ale třeba i v rámci poskytování IT služeb. A to i přes to, že je to nelegální, podnikatelům provozujícím švarcsystém hrozí pokuta až 10 000 000 Kča zaměstnancům pracujícím na živnosťák pokuta ve výši až 100 000 Kč. Důvod? Švarcsystém je finančně výhodný pro obě strany. Podnikatele i zaměstnance. Zaměstnanec pracující na živnosťák je v podstatě taková „princezna koloběžka“. Pracuje pro jednoho zaměstnavatele. Vykonává práci za stejných podmínek jako běžní zaměstnanci. Má stejné povinnosti. Zaplacenou mívá i dovolenou. Za svou práci pobírá stále stejnou částku.

• Funguje naprosto stejně jako běžný zaměstnanec, pouze s tím rozdílem, že nemá pracovní smlouvu, ale živnostenský list. To znamená, že zaměstnavatel nemusí státu odvádět povinné odvody jako v případě zaměstnance. Zaměstnanci na živnosťák tak může nabídnout o něco více peněz. Zatímco zaměstnavatel ušetří, zaměstnanec vydělá více.

Výhody švarcsystému

• Zejména kvůli odlišnostem ve výpočtu daňového zatížení a sociálního pojištění. Pracující osoba zde nemusí odvádět tu část sociálního pojištění, kterou v případě zaměstnanců platí zaměstnavatel, nemocenské pojištění OSVČ je pouze dobrovolné. Navíc je možné vykázat náklady procentem příjmů. Pokud pracovníkovi zajišťuje prostředky pro práci firma, dochází pak často fakticky k dvojímu vykázání nákladů, jednou v účetnictví firmy a podruhé procentem na straně pracovníka. Obě strany se prostřednictvím švarc systému mohou chtít vyhnout i příliš svazujícímu zákoníku práce. Běžně se lze setkat se švarc systémem například ve stavebnictví, pohostinství, u programátorů nebo realitních a burzovních makléřů.

• Nevýhodou švarc systému je přenos části administrativy ze zaměstnavatele na takto pracující osobu. Mezi další nevýhody patří mimo jiné to, že v tomto vztahu nemá osoba pracující tzv. „na švarc systém“ ze zákona nárok na dovolenou a pokud si dovolenou udělá, tak je neplacená, tj. nemá nárok na náhrady mzdy za dovolenou (dle rozhodnutí Evropského soudního dvora v roce 2017 vzniká nárok na dovolenou i osobám pracujícím jako OSVČ) . Dále nemá ze zákona automatický nárok na poskytnutí pracovních pomůcek ani na přestávku na oběd, netýkají se jí ustanovení o minimální mzdě a další. V případě ukončení spolupráce nemá nárok na odstupné (pokud si jej smluvně nesjedná).

• V případě pracovního úrazu se na takto pracující osobu nevztahuje zákonné pojištění zaměstnavatele, tj. případné odškodnění (může získat z vlastního pojištění). Taktéž se na takto pracující osobu nevztahuje omezení z hlediska možné maximální výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti definované v § 257 odst. 2 zákoníku práce.

Kontrolou nelegálního zaměstnávání (mezi něž patří Švarc systém) byl Zákonem o zaměstnanosti od ledna 2012 pověřen Inspektorát práce. Při tom jisté kompetence má i Úřad práce, takže t. č. se kontrol účastní obě instituce (únor 2012).V první polovině 2012 bylo uloženo 1 936 pokut v celkové výši 106 milionů korun.

Aby živnostník nebyl obviněn ze švarcsystému, měl by dodržovat následující čtyři pravidla:

1. Živnostník by měl vykonávat podnikatelskou činnost pro dva různé zaměstnavatele a více.

2. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) by měla používat zásadně své vlastní vybavení, nástroje a pomůcky (notebook, mobilní telefon, automobil, nářadí apod.).

3. Živnostník byl měl mít vlastní pracoviště či provozovnu (kancelář, výrobní prostory apod.).

4. OSVČ si stanovuje vlastní pracovní dobu, ale i pracovní podmínky a postupy sama dle vlastního uvážení.

Osud Miroslava Švarce

Miroslav Švarc (* 10. listopadu 1948) byl podnikatel ve stavebnictví, známý především tím, že jako jeden z prvních používal daňově výhodný způsob zaměstnávání lidí na jejich živnostenské listy – dodnes známý jako švarc systém. Sponzoroval fotbalový klub SK Benešov, který postoupil do národní první ligy a po dobu několika let nesl jeho jméno.

Počátkem 90. let založil a vedl úspěšnou stavební firmu Švarc, s. r. o. a o svém systému jednal i s členy vlády. Po zákazu švarc systému v roce 1993 byl několikrát pokutován. V roce 1994 byl obviněn ze zpronevěry dávek sociálního zabezpečení. Stát mu nedovolil odklad ve splacení devítimilionového dluhu a jeho firmu s kdysi miliardovým obratem poslal do konkurzu. V roce 1999 byl odsouzen na 18 měsíců nepodmíněně, z čehož měl v té době odsezeno ve vazbě 9 měsíců.

V roce 2001, po návratu z vězení, žil jako poustevník u Slapské přehrady, později pracoval jako šéf stavebních dělníků. Do důchodu odešel v roce 2008. Dnes žije s přítelkyní v Říčanech u Prahy.