Finance pro radost

HISTORIE FINANCÍ - NEDŮVĚRA BANKÁM

31.8.2015 1790x (naposledy 24.4.2019 10:18) 0 Jak na FINANCE, DLUHY, POJIŠTĚNÍ

Historie financí: jak Francouzi přestali kvůli bublině věřit bankám

Obchodování s akciemi, investiční bankovnictví a s ním spojené spekulace nezaměstnávají až dnešní společnost. Už v 18. století se v Evropě začaly uplatňovat finanční nástroje vedoucí k investičním bublinám. Tou nejznámější a zásadní pro další vývoj byla Mississipská bublina ve Francii.

Pařížská ulice Quincampoix v roce 1720 plná rozčílených lidí, kteří kvůli experimentu Johna Lawa přišli o peníze. Ilustrační snímek

Pařížská ulice Quincampoix v roce 1720 plná rozčílených lidí, kteří kvůli experimentu Johna Lawa přišli o peníze.

Francouzský stát byl na počátku 18. století ve finanční tísni. Ofenzivní zahraniční politika a válka o španělské dědictví sice Francii řadily na první místo mezi kontinentální velmoci, zároveň však vyčerpávaly státní pokladnu. Stejně jako nákladný provoz dvora s aristokracií, která projídala veškeré zisky z královských manufaktur, celních poplatků i daní. Vážnou situaci vyžadující zásadní reformu a omezení státního dluhu si plně uvědomoval regent Filip Orleánský. Ten vládl za tehdy pětiletého krále Ludvíka XV.

A zrovna v té době přišel do Paříže John Law. Syn skotského zlatníka a bankéře byl mužem pochybné pověsti. Byl vyhlášeným hráčem a hazardérem a za usmrcení protivníka v duelu byl dokonce v Londýně odsouzen k trestu smrti. Ale studoval finančnictví a k Francouzům mluvil slibně. Proto mu Filip Orleánský a jeho úředníci začali naslouchat.

Místo zlata nekryté bankovky

John Law sledoval tehdy jediné - potřeboval získat povolení k založení vlastní banky, která by mu umožnila realizovat vlastní projekt. Vydávat papírové bankovky bez krytí zlatem. Stejně jako v Anglii či Nizozemsku, kde se tato praxe osvědčila. Nově založená banka nabídla své akcie široké veřejnosti a začala vydávat papírové bankovky, které však byly zaměnitelné za zlato nebo stříbro, a to ve váze určované vládními dekrety. Banka peníze přes síť spolupracovníků v zahraničí nabízela ke směně, což z nich dělalo žádané valuty. Se svým návrhem nejprve neuspěl. Jenže když francouzské vládě dostatek peněz nepřinesl ani osvědčený recept - zvýšení daní, odložení splátek dluhů, devalvace měny a vydání státních dluhopisů bez data splatnosti, Law nakonec povolení k otevření soukromé banky získal. Regent Filip Lawovy bankovky uznal též jako prostředek k placení daní. Zavázal státní úředníky vyměňovat je na žádost za zlaté a stříbrné mince. Zájem o tyto peníze ještě vzrostl, když byla v květnu 1718 majitelům Lawových bankovek odpuštěna část daní. V prosinci 1718 požádal Law o zestátnění banky. Regent tedy vykoupil všechny akcionáře a banka se stala výlučně institucí vydávající papírové peníze. Vydávání dalších bankovek vedlo během roku 1719 ke snížení zájmu o zlaté a stříbrné mince.

Z Francie až do Ameriky za zlatem a daněmi

Kromě banky Law v srpnu 1717 založil také akciovou společnost, která měla z pustého teritoria Louisiany (tehdy zabírajícího 40 procent dnešních kontinentálních USA) vytvořit výnosný obchod. Předpokládalo se totiž, že se v těchto místech objeví velká naleziště drahých kovů. Drahé kovy se ovšem stále nedařilo nalézt a obchod se příliš nerozhýbal. Aby Law udržel důvěryhodnost Indické společnosti, zvýšil cenu akcií a udržoval je na nadhodnocené ceně, což vedlo k masivnímu tištění nových bankovek v té době už francouzské státní bance. Law založil Indickou společnost, která nejprve převzala monopol na obchod s tabákem, což zvýšilo cenu jejích akcií. Dále získala práva Senegalské společnosti, Východoindické a Čínské společnosti a ovládla obchod jak pro americký Středozápad, tak pro Indii, Čínu a část Jižních moří. K tomu všemu získal Law od vlády v září 1719 právo provozovat nejlukrativnější činnost - vybírat na americkém Středozápadě daně ve francouzských správních celcích. Velké množství peněz v oběhu začalo postupně zvyšovat inflaci. Ceny zboží rostly. Lidé přestávali bankovkám důvěřovat a začínali je opět měnit na zlato, stříbro, šperky. Law bojoval. Podařilo se mu prosadit devalvaci kovových mincí a potom dokonce i jejich zákaz. Zakázány byly také nákupy drahých kovů, drahokamů. Platby mohly být řešeny pouze papírovými penězi.

Bankrot a útěk

Úpadek byl ale nezadržitelný. Pochybnosti o dalším vývoji společnosti vedly ke kolapsu cen jejích akcií, masivnímu výběru úspor a rychlému znehodnocení bankovek. Law byl nakonec donucen z Francie v prosinci 1720 utéci. Zmizel v Itálii, kde o devět let později zemřel prý jako velmi chudý muž. Stát zbankrotovanou společnost i se závazky převzal a rychle obnovil zlaté a stříbrné mince jako oficiální platidlo.

Kvůli válce se bankovky měnily na drobné

Když česká vláda potřebovala peníze na zbrojení, zvolila trochu krkolomný způsob, jak získat potřebné miliony.

Tisícikoruna z roku 1934

Tisícikoruna z roku 1934

Lowova Indická společnost a radikální transformace francouzských veřejných financí se svými fatálními důsledky vedly k nedůvěře Francouzů k papírovým bankovkám i bankám samotným, které se začaly opět rozvíjet až na počátku 19. století. V neposlední řadě viděli mnozí Francouzi, že způsobené škody nejen že nebyly potrestány, ale někteří aristokrati a finančníci, kteří na spekulacích nejvíc zbohatli, získali po krachu Lawovy společnosti vlivná místa ve vládě, například vévoda Jindřich Bourbonský se stal v roce 1723 prvním ministrem a bankéř Pâris-Douvernay ministrem financí. Lawův systém má však zcela zásadní význam pro své novátorské chápání peněz jako univerzálního platidla, které není vydáváno v mincích z drahého kovu či bankovkách jím krytých.

Autor: Pavel Szobi, VŠE

Zdroj:http://finance.idnes.cz/historie-financi-experiment-johna-lawa-d9k-/podnikani.aspx?c=A150828_080954_podnikani_kho

Diskuse

Zatím žádné komentáře - buďte první!

Komentovat
 
 

Přihlaste se k odběru novinek a objevujte s námi svět financí

Jméno: Email: Email: