Finance pro radost

Zlato – komodita komodit, která za celou historii lidstva nenašla svého soupeře. Co z něj dělá tohoto suveréna?

12.5.2020 268x (naposledy 7.8.2020 11:17) 0 Kuřátko PÍPO učí DĚTI i DOSPĚLÉ finanční gramotnosti

Zlato vždy zůstalo a zůstane univerzálním platebním prostředkem. Nejvice se to vždy projeví v kritických okamžicích lidské historie.

  • Zlato je vzácný kov. Jeho chemická značka Au, vznikla z latinského slova aurum neboli „jasný rozbřesk“. Zlato se cení pro svou měkkost a poddajnost, tedy že z něj může být snadněji vyroben jemný drát, aniž by se zlomil. Je také velmi těžké. Váží devatenáctkrát víc než voda, 2,5krát víc než železo a o 1,7krát je těžší než olovo.

  • Snadno vede elektrický proud. Zatímco většina kovů při zahřívání začíná měknout, zlato neabsorbuje teplo tak jednoduše, takže drží svůj tvar, i když je velmi horké. Odráží také nebezpečné infračervené záření lépe než ostatní kovy. Z tohoto důvodu se používá na vesmírných lodích. Proto je neuvěřitelně užitečné.

  • Zlato bylo objeveno v téměř každé zemi světa. Žíly tohoto vzácného kovu procházejí tvrdou horninou a surové kusy nebo nugety se také objevují v pískovci. Dnes většina světového zlata pochází z dolů v Jižní Africe, Austrálie a USA.

  • V přírodě se zlato vyskytuje často ryzí, ve formě zrnek, šupinek nebo valounků. O velkém štěstí mohou mluvit ti, kterým se podařilo najít větší valouny ryzího zlata. Jeden z největších valounů zlata byl nalezen v jihovýchodní Austrálii a vážil 70,9 kg. Ve světě je znám pod názvem Welcome Stranger (Vítej cizinče). Běžná váha zlata v nejbohatších jihoafrických zlatonosných rudách je 6-3 gramy zlata na tunu horniny a zlatonosných říčních píscích činí 150 miligramů na tunu.

  • Zlato se získává z křemenných žil, jež prostupují různými horninami nebo z náplavů, které vznikly zvětráním a odplavením zlatonosných hornin. Avšak nejen horniny a písky vydávají zlato, i mořská voda obsahuje zlato (cca 67 miligramů na tunu vody). Jeho těžba z mořské vody je však velmi náročná a drahá.

  • Ryzí zlato je kov poměrně měkký, a proto je ve svém ryzím stavu nevhodné pro výrobu zlatých předmětů. Směšováním s jinými kovy se získávají slitiny s vyšší tvrdostí a pevností. Nejčastěji se vytvářejí zlaté slitiny s přísadou mědi, stříbra, niklu a paládia. Druh a množství přidaného kovu ovlivňuje i výslednou barvu. Přísadou mědi a stříbra dostaneme zlato červené, přísadou niklu a paládia získáme zlato bílé.

  • Množství drahého kovu ve slitinách se uvádí v tisícinách. Zlato označené 1000/1000 je zlato ryzí, tedy bez příměsí. V praxi však této absolutní ryzosti nelze dosáhnout, proto afinérie (místo/závod, kde se čistí drahé kovy) zlata označují nejryzejší zlato čtyřmi devítkami (9999), což znamená, že obsahuje nejvíce jednu tisícinu příměsi.


Obsah ryzího kovu ve slitinách k výrobě zlatého zboží je stanoven státem. V ČR jsou pro zlaté šperky předepsány tyto ryzosti:

  • 999/1000
  • 986/1000 (razí se dukáty)
  • 900/1000 (vyrábí se většina zlatých mincí)
  • 750/1000 (vyrábí se předměty na objednávku)
  • 585/1000 (běžně prodávané zlatnické výrobky a šperky, tzv. 14ti-karátové zlato)
  • 375/1000

Přílohy

Soubor Velikost Typ
MH - zlaté cihly.jpg 190.61 kB

Diskuse

Zatím žádné komentáře - buďte první!

Komentovat
 
 

Přihlaste se k odběru novinek a objevujte s námi svět financí

Jméno: Email: Email: