ISAAC NEWTON - GENIÁLNÍ FYZIK A VELMISTR KRÁLOVSKÉ MINCOVNY
Sir Isaac Newton byl geniální anglický fyzik, matematik, astronom, alchymista a teolog jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osob v dějinách lidstva.
Narodil se ve vesničce Woolsthorpe v anglickém hrabství Lincolnshire. Pár měsíců před jeho narozením mu zemřel otec, který po sobě zanechal nevelký statek. O ten ale Newton nejevil žádný zájem.
Ve škole příliš nevynikal. Raději si v ústraní stavěl různé modely a mechanické hračky. Po dokončení základního vzdělání se za podpory strýce dostal na Trinity College v Cambridgi, kde se začal probouzet jeho zájem o matematiku a fyziku.
-
Roku 1665 získal na univerzitě bakalářský titul. Následně však Anglii zasáhla morová epidemie a univerzita musela být zavřena. Newton se vrátil domů a čas věnoval vlastnímu bádání. Právě v této době se zabýval astronomií a optikou (zjistil, že barva je vlastností světelných paprsků a bílé světlo je složeno ze škály barev). V roce 1666 učinil legendární objev, když viděl na zahradě spadnout jablko ze stromu a začal uvažovat o gravitaci. Po dvou letech se vrátil zpět na Cambridge, kde se stal učitelem. Profesorem na Cambridské univerzitě se stal ve věku pouhých 26 let. Za ni byl později v roce 1689 zvolen členem parlamentu. Sice v něm znovu zasedal v letech 1701-1702, ale jako politik se příliš neproslavil. Ve známost vešel jediným „projevem“. Žádal v něm, zdali by se nemohlo zavřít okno.
-
Roku 1672 byl přijat do Královské společnosti (Akademie věd). Své objevy zveřejnil roku 1687 v knize Matematické principy přírodní filozofie. Zde formuloval zákony mechaniky - tři zákony pohybu (zákon setrvačnosti, zákon síly, zákon akce a reakce) a zákon všeobecné gravitace.
-
V roce 1696 se Newton přestěhoval z Cambridge do Londýna, kde se za ním přistěhovala jeho neteř Kateřina Bartonová, která se v Londýně stala členkou Kit-Kat clubu a zcela okouzlila londýnskou smetánku. Její půvab a důvtip způsobil, že se z Newtonova domu stalo shromaždiště inteligence, navštěvovali ho zahraniční i tuzemští učenci, královští úředníci, politici a další významní lidé. Jeho bývalý žák a mladší kolega hrabě Charles Montague, který získal titul lorda z Halifaxu, a který zastával vlivné státní funkce včetně ministra financí (a velmi se zajímal o mladou Newtonovu neteř), mu zajistil výnosné místo, zprvu se stal inspektorem (dozorcem) a od roku 1699 velmistrem (nejvyšším správcem, ředitelem) Královské mincovny v pevnosti Toweru.
- Svou funkci vykonával s největší svědomitostí, nevšedním zaujetím a horlivostí, zejména během velkého ražení nových mincí, během něhož vymyslel a zavedl jejich vroubkování. To přetrvává dodnes jako zajímavý anachronismus, aby nám připomínalo doby, kdy tržní hodnota kovu v minci (kdyby se roztavil) byla rovná hodnotě vyražené na jejím líci. Přednostně se zabýval problémy penězokazectví a stal se postrachem londýnských padělatelů, mimo jiných sankcí jich poslal dvacet na popraviště. Zavedl také matematickou definici nové anglické měny
.
-
Jeho společenská prestiž stále rostla. Volného času, který mu zbýval při zastávání mincmistrovského úřadu, využil k řízení nového vydání svých spisů a k historickým studiím, které však neurčil k uveřejnění (přesto však byly již částečně tištěny za jeho života, proti jeho vůli). Setrval zde osm let do roku 1703, kdy byl zvolen prezidentem jedné z nejstarších vědeckých společností Royal Society – Královské společnosti. Stalo se to po smrti jednoho z jeho celoživotních rivalů, fyzika a objevitele zákona pružných sil Roberta Hooka.
