Oděvní "Baťa" Jan NEHERA
Stroje, svět oblékání a jejich kombinace představovaly výsledek životního díla Jana Nehery. Na dlouhé desetiletí daly také podobu ekonomickému zaměření velké části obyvatel Prostějovska.
Byť v oděvním průmyslu, resp. krejčovině, bylo na co navazovat už za Nehery – v době Rakouska-Uherska se na Prostějovsku krejčovstvím živilo na 15 tisíc lidí.
Jan Nehera se narodil v roce 1899 v Kostelci na Hané v rodině vesnického krejčího. Později v učení u bratří Kovaříků, kteří se následně spojili s podnikem Františka Wichterleho do tehdejší „Wikovky“ (v moderní podobě Wikov a značka fungují i dnes - wikov.com), mladý Nehera poznával strojařinu. Obojí pak spojil v jedno. Strojní výrobu začal stále více zapojovat do dílčích činností při tvorbě obleků, kabátů a další konfekce.
-
V roce 1923 založil s několika společníky firmu s názvem Oděvní služba. Mechanizace výrobu zlevnila a do značné míry zkvalitnila. V tom se velmi podobal muži, k němuž byl pamětníky přirovnáván, k Tomáši Baťovi z nedalekého Zlína. Nehera rovněž cestoval po světě, aby sledovat trendy. Věděl, že klíčové pro úspěch podnikání jsou obchod a služba zákazníkům, marketing tedy atraktivně vypadající obchody s dětskými koutky a mnohé další novinky té doby.
-
Sám Nehera nadto expandoval do ciziny. Ve 30.letech zkoušel přes filiálku ve Švédsku uspět na řadě trhů po celém světě: v Maroku, Egyptě, USA, Brazílii. Doma v Československu si ale s ním, jako s mnohými jinými „pohrála“ válka. Firmu nuceně převzala německá značka Hanisch, jejímž společníkem se Nehera stal. Za to byl po válce obviněn z kolaborace. V roce 1946 utekl do marocké Casablanky, kde našel azyl – osobní i podnikatelský, když se zde staral o svoji dřívější pobočku. I zde však o svůj podnik v roce 1958 ve vlně znárodňování přišel. Krátce nato zemřel.
V Prostějově fungovala i další oděvní značka – Rolný. Po letech konkurenčního boje a obchodních sporů se firmy domluvily na rozdělení trhu. Po válce byly obě znárodněny a spojeny do podniku OP Prostějov. Ten už ovšem dnes neexistuje, zkrachoval v roce 2010.
