Vládce Škody - Karel Loevenstein
Narodil se 24.7.1885 v Hradci Králové Arnoldovi Lowensteinovi a Ludmile Richterové. Otec byl vysokým úředníkem uhelné společnosti a císařským radou. Matka byla dcera obchodníka se suknem. Otec Arnold Lowenstein byl židovského původu, ale v roce 1880 konvertoval ke katolicismu, a změnil si jméno na Loevenstein.
Zámožní Loevensteinovi rodiče pěstovali čilé společenské styky. Karel tak patřil k pražské „zlaté mládeži“, díky čemuž se mohl seznámit s řadou pozdějších významných osobností hospodářských a politických kruhů první republiky.
-
Vystudoval právnickou fakultu, a následně nastoupil do pražské pobočky vídeňské banky Wiener Bankverein. Mluvil plynule německy, anglicky a francouzsky.
-
V létě 1919 získal zaměstnání ve Škodových závodech, kde zůstal až do své smrti.
-
Šéfem plzeňských Škodových závodů se stal ještě před svojí čtyřicítkou. Největší zbrojovka v Rakousku-Uhersku zápasila s dluhy a s tím, že její hlavní zákazník přestal existovat. Loevensteinovi se firmu v roce 1923 podařilo zachránit sjednáním půjčky od anglických bank, kterou investoval do modernizace a zcivilnění výroby. Místo děl různých ráží začal závod vyrábět lokomotivy, tramvaje či auta.
-
Pomocí fúze s automobilkou Laurin a Klement, strojírnami Ruston nebo výrobcem letadel Avia pak ze Škodových závodů během 20.let vybudoval největší strojírenský koncern v Československu. V roce 1930 zaměstnával 25 700 lidí. Více už jich pracovalo jen pro obuvníka Tomáše Baťu.
-
Ve Škodovce začal Loevenstein pracovat v roce 1919 jako generální tajemník. Vyhlédl si ho předseda správní rady Josef Šimonek, kterého po jeho smrti v roce 1934 nahradil i v čele správní rady. Loevenstein nebyl technik, ale ambiciózní právník, který měl pochopení pro finanční operace. Na to doplatila celá jedna generace managementu Škody Plzeň, kterou ve 20. letech postupně nahradil.
-
Důležité byly také jeho politické kontakty na nejsilnější politickou stranu v zemi – agrárníky premiéra Antonína Švehly. Loevenstein patřil k vlivným mužům v pozadí a na jeho zámku ve východočeských Dobřenicích se scházela politická i finanční elita Československa. Srovnatelným konkurentem byl jen ředitel Živnobanky Jaroslav Preiss. Ten stál v roce 1927 u zrodu jiného strojírenského koncernu, ČKD, s nímž Škodovka tvrdě soupeřila. V roce 1934 obě firmy uzavřely smír a se souhlasem politiků si rozdělily dodávky pro armádu. Škoda Plzeň měla vyzbrojovat dělostřelectvo a ČKD dodávat tanky.
-
Zájmy obou mužů se střetávaly i v názoru na devalvaci koruny. Pro Škodu byla výhodnější slabší měna, protože vyvážela do celého světa, naopak Preiss patřil ke strážcům odkazu Aloise Rašína. Rok 1934 znamenal v této věci vítězství Loevensteina a jeho přítele Karla Engliše, dlouholetého ministra financí a guvernéra centrální banky.
- Pro vášnivého kuřáka Loevensteina ale také znamenal začátek zdravotních problémů. Od roku 1937 pak do záležitostí podniku zasahoval stále méně a trávil hodně času na léčení.
-
Zemřel na zápal plic a srdeční komplikace 2.února 1938.
